ORCHESTR

  AKTUALITY


  A.DVOŘÁK/J.SUK

  KONCERTY
 Vydaná CD
 + audio ukázky

  FOTOGALERIE

  PARTNEŘI

  NAPSALI O NÁS

  KONTAKTY
 
 
 
 

Facebook
     

VYDANÁ CD
 

Název:
Felix Mendelssohn-Bartholdy
Koncert d moll pro housle a smyčcový orchestr
Dvojkoncert d moll pro housle, klavír a smyčcový orchestr

Vydáno: 2003, SKO 0009 - 2

Ukázka:
Koncert pro housle, klavír a smyčcový orchestr d moll - 3. Allegro molto
Koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll - 4. Allegro molto

<- zpět


 


SKO 0009-2 131
Felix Mendelssohn-Bartholdy:
Koncert pro housle, klavír a smyčcový orchestr d moll,
Koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll.
Sukův komorní orchestr
Martin Kos - housle, Štěpán Kos - klavír.

Nahrávka s koncertantními skladbami Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, realizovanými Sukovým komorním orchestrem a jeho sólisty, vychází v roce, kdy uplynulo 30 let od založení tohoto komorního sdružení a 100 let od narození skladatele Josefa Suka, jehož jméno orchestr nese ve svém názvu. SKO jako jedno z předních českých hudebních těles svého druhu má za tu dobu za sebou spoustu úspěšných koncertních turné po celém světě, pravidelnou účast na významných mezinárodních hudebních festivalech a úctyhodnou řadu nahrávek. Soubor pracuje převážně bez dirigenta a jeho profil výrazně spoluurčuje přítomnost umělců mladé generace. Dramaturgie pojednávané nahrávky je založena na důležitém a přitom neotřelém tématu, neboť názorně a přímo objevně odhaluje počátky tvůrčí činnosti Mendelssohna-Bartholdyho spadající do dvacátých let 19. století. Obvykle se tu připomíná jeho 12 symfonií pro smyčce, ale v našem případě jde o díla koncertantní - Koncert pro housle, klavír a smyčcový orchestr d moll a Koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll. Sólové party interpretují houslista Martin Kos (1971) a jeho bratr, klavírista Štěpán Kos (1975), oba přední sólisté SKO. Obě koncertantní díla, která spojuje třívětý půdorys a táž mollová tónina, se dočkala novodobého provedení a vydání teprve po více než stu letech, až po druhé světové válce, a na nahrávce po sobě následují v opačném pořadí než jak byla napsána. Zatímco dvojkoncert vznikl 1823, houslový koncert autor napsal 1821, tedy jako dvanáctiletý. Už první takty dvojkoncertu nenechají nikoho na pochybách, že jsme se ocitli tváří v tvář výjimečnému talentu po stránce kompoziční i instrumentační. Nahrávka právem preferuje vyváženost zúčastněných složek jakož i hebkost a zároveň zvukovou plnost tutti. Rezolutnost i kantabilita sólových houslí zde rozhodně imponují, právě tak jako odhodlanost a zároveň lyrické zadumání sólového klavíru. Strhující průběh díla akcentuje práce s dynamikou a barvou v druhé větě a technická brilance finále posílená vzornou souhrou obou sólistů.
Heroické téma houslového koncertu a jeho další evoluce jsou nahrávkou vyhroceny směrem k dramatismu a napětí, což se konec konců přenáší do dalších dvou vět, náladově však přece jen proměnlivějších. Rázem si uvědomíme důvodnost zvoleného pořadí obou koncertantních skladeb na snímku - houslový koncert, nehledě na mládí autorovo, je svou gradací dramaticky účinnější. Nahrávka u příležitosti jubilea SKO záslužně připomíná polozapomenuté hodnoty a zvláště zde názorně ilustruje jednotu technického i výrazového mistrovství jeho koncertního mistra.

Dr.Julius Hůlek
Hudební rozhledy č.10